Platné normy pro exteriérovou stínicí techniku

S účinností od 1. 3. 2017 vstoupily v platnost revidované normy stanovující funkční požadavky, které musí splňovat exteriérová stínicí technika. Jedná se o normy ČSN EN 13659 Okenice a vnější žaluzie – Funkční a bezpečnostní požadavky a ČSN EN 13561 Vnější clony a markýzy – Funkční a bezpečnostní požadavky. První z uvedených norem se věnuje požadavkům na žaluzie a rolety, druhá řeší technické požadavky na markýzy, screeny, pergoly a sítě proti hmyzu. V tomto článku jsou uvedeny nejdůležitější změny, které obě nové normy přinášejí.

Změny v ČSN EN 13659 Okenice a vnější žaluzie – Funkční a bezpečnostní požadavky

V této normě došlo k několika výrazným změnám, nejvýznamnější z nich jsou následující:

• byla změněna kapitola popisující požadavky na zkoušky odolnosti vůči zatížení větrem, tato kapitola byla sladěna s revidovanou zkušební normou EN 1932 Vnější clony a okenice – Odolnost proti zatížení větrem – Zkušební metoda a funkční hlediska,
• byla upřesněna kapitola popisující „Přídavný tepelný odpor ΔR“,
• byla přidána kapitola popisující „Celkový činitel prostupu sluneční energie“,
• byly upraveny rozměrové tolerance pro vnější žaluzie.

Odolnost proti větru

Nově se výrazným způsobem zpřísňuje zařazení výrobku do tříd odolnosti proti větru, a to zejména u žaluzií. Zkušební metodika pro žaluzie byla zásadně změněna a kritéria poruchy byla rozšířena a upřesněna. Hlavní rozdíly jsou zejména tyto:

1. Dříve bylo zkoušení prováděno na 2 vzorcích maximálních šířkových rozměrů; jakékoli další zkoušení na jiných vzorcích bylo navíc, resp. upřesňující. Dnes je základní testování prováděno na dvou vzorcích 2,5 x 2 m.
2. Dříve byl výrobek zatěžován svislou přímkovou silou uprostřed šířky vzorku. Dnes je výrobek zatěžován plošným tlakem odpovídajícím třídám odolnosti.
3. Dříve zatěžování probíhalo pouze na třech lamelách u prostředního úseku lamel. Dnes je vodorovné posunutí zaznamenáváno na jedné lamele tam, kde je největší průhyb, tj. obvykle uprostřed vzorku.
4. Dříve byla kritéria poruchy stanovena takto (tzn., kdy byla ukončena zkouška): trvalá deformace lamel 5 promile z celé délky lamel, vypadnutí vzorku z vedení, porušení lamel nebo vedení. Dnes jsou kritéria poruchy rozšířena a upřesněna např.: vodorovné posunutí vzorku při zatížení maximálně 10 % z celé délky lamel, lokální trvalá deformace lamel nesmí překročit 4 mm, trvalé deformace horního mechanizmu, trhliny nebo posunutí žebříčků nebo pásků, žádná jiná poškození, trvalé deformace vodicí kolejnice při vedení v bočních lištách, trvalé deformace úchytek lanek při vedení lanky, ztráta napětí vodicího lanka, vytržení lamel z vedení apod.

Samotné zpřísnění požadavků dle nové zkušební normy způsobí zařazení výrobku o jednu až dvě třídy níže, než jak byl zařazen původně. Pro rolety zůstává zkušební postup stejný.

Přídavný tepelný odpor ΔR Nově musí výrobci stínicí techniky uvádět ve svých Prohlášeních o vlastnostech i hodnotu přídavného tepelného odporu. Ten se počítá podle normy ČSN EN ISO 10077-1 Tepelné chování oken, dveří a okenic – Výpočet součinitele prostupu tepla na základě průvzdušnosti vnější clony stanovené podle ČSN EN 13125 Okenice a clony – Přídavný tepelný odpor – Přiřazení třídy průvzdušnosti výrobku. Pro žaluzie je hodnota tepelného odporu, vzhledem k největší průvzdušnosti, stanovena pevně na ΔR = 0,08 m².K/W. Lépe jsou na tom rolety, kde se hodnoty tepelného odporu mohou pohybovat kolem dvojnásobné hodnoty v závislosti na typu zvoleného řešení.

Celkový činitel prostupu sluneční energie g_tot

Omezení solárních zisků je jedním z nejdůležitějších aspektů letní tepelné pohody. Proto se tento parametr objevil i v normách o stínicí technice. Celkový činitel prostupu sluneční energie gtot závisí jednak na zasklení a jednak na stínicí technice. Počítá podle normy EN ISO 52022-1, Energetická náročnost budov – tepelné a solární vlastnosti a vlastnosti denního osvětlení stavebních částí a prvků – Část 1: Zjednodušená metoda výpočtu charakteristik zařízení protisluneční ochrany kombinované se zasklením na základě vlastností materiálu stanovených podle EN 14500 Clony a okenice – Tepelná a zraková pohoda – Zkušební a výpočtové metody.

Pro výpočet celkového činitele prostupu sluneční energie g_tot lze rovněž použít, speciálně k tomuto účelu vyvinutou webovou kalkulačku, která se nachází na stránkách Sdružení výrobců stínicí techniky a jejích částí. Kalkulačku lze po zadání hodnot propustnosti τe, pohltivosti αe a odrazivosti ρe stínicí techniky a hodnot součinitele prostupu tepla U_g a činitele prostupu tepla sluneční energie g zasklení použít pro výpočet gtot a F_c všech běžně používaných typů stínicí techniky. Hodnoty g_tot musí výrobce rovněž uvádět v Prohlášení o vlastnostech.

Rozměrové tolerance

Změnily se rovněž rozměrové tolerance pro žaluzie, kde v předchozí normě byly stanoveny tolerance v závislosti na její výšce, v nové verzi normy jsou rozměrové tolerance na výšku +0/−10 mm bez ohledu na výšku. Rozměrové tolerance na šířku zůstávají stejné. Nově stanovené rozměrové tolerance jsou uvedeny v tabulce č. 1.

Tolerance vztažené k celkovým rozměrům (výška a šířka) dodaného výrobku se vždy musí srovnávat s objednanými rozměry.

Změny v ČSN EN 13561 Vnější clony a markýzy – Funkční a bezpečnostní požadavky

Rovněž v této normě došlo k několika změnám, ze všech jmenujme:

• rozsah normy byl doplněn tak aby zahrnoval i požadavky na pergoly,
• byla změněna kapitola popisující požadavky na zkoušky odolnosti vůči zatížení větrem,
• byla upřesněna kapitola popisující „Přídavný tepelný odpor ΔR“,
• byla přidána kapitola popisující „Celkový činitel prostupu sluneční energie g_tot“.

Pro pergoly byla vyčleněna samostatná kapitola, která stejným způsobem jako u ostatních typů exteriérové stínicí techniky popisuje požadavky na pergoly.

Zkoušky odolnosti proti větru se rovněž provádějí podle nové zkušební normy EN 1932, s tím rozdílem, že samotný postup zkoušky se na rozdíl od žaluzií nezměnil, výrobci tudíž nemusí výrobky zařazené v této normě na tuto vlastnost přezkušovat.

Pravidla pro přídavný tepelný odpor ΔR a Celkový činitel prostupu sluneční energie jsou stejná jako u žaluzií a rolet.

Shrnutí

Jak je vidět, změny se netýkají ani tak technických parametrů výroby venkovního stínění, ale spíše, jak je dnešním trendem, úspor energií potřebných jak při chlazení interiéru tak při jeho vytápění a zajištění celkové pohody v interiéru budov. Rovněž upravená metodika zkoušení odolnosti proti větru mnohem více simuluje reálné podmínky, kterým bude stínicí technika v průběhu svého životního cyklu vystavena. Pokud budeme věřit tvrzení, že 90 % svého času trávíme uvnitř, tak ze všech těchto změn a nově uváděných informací bude těžit především zákazník.

Petr Sedláček
Odborný tým SPST